FOTO: Michail Timofejevic Kalasnikov a jeho tym 

  Michail Timofejevič Kalašnikov (* 10.listopadu 1919, Iževsk) je ruský konstruktér a vynálezce.

Michail Timofejevič Kalašnikov se narodil 10. listopadu 1919 ve vesnici Kurja v Altajské oblasti. Byl sedmnáctým dítětem Timofěje Alexandroviče Kalašnikova a Alexandry Frolovny Kalašnikové. Po ukončení základní školy se vyučil zámečníkem u Sibiřsko-turkestánské dráhy ve stanici Mataj. Po vyučení zde nastoupil jako mechanik. Na podzim roku 1938 nastoupil základní vojenskou službu. Již zde se projevil jeho technický talent tím, že vyrobil počitadlo výstřelů k tankovému kanónu a přizpůsobil pistoli Tokarev TT 30/33 ke střelbě zevnitř tanku. Jelikož začala druhá světová válka, neměl již šanci zavést tyto novinky do praxe. M. T. Kalašnikov se zůčastnil jako tankista 1. tankové armády maršála Katukova v říjnu 1941 bitvy o Brjansk, kde utrpěl vážné zranění ramene po zásahu jeho tanku BT-7. Byl převezen do nemocnice ve městě Jelec, kde z nemocniční knihovny získal první poznatky o konstrukci zbraní.

Po propuštění z nemocnice dostal M. T. Kalašnikov šestiměsíční dovolenku, kterou využil ke konstrukci svého prvního samopalu. Během zkoušek se zjistilo, že samopal funguje bez problému a tak dostal M. T. Kalašnikov šanci provést vylepšení zbraně v Moskevském leteckém institutu. Po přezkoumání vylepšeného modelu A. A. Blagonravem, byl na jeho doporučení Kalašnikov převelen do GAU (Glovnogo artillerijskogo upravlenija) – Hlavní dělostřelecký úřad.

Ke konci války, v roce 1944, začal Kalašnikov konstruovat automatickou pušku pro nový náboj 7,62x39 mm vzor 43. Při konstrukci vycházel z německé útočné pušky StG 44. Po splnění všech podmínek byla zbraň v roce 1949 zavedena do výzbroje jako AK-47 (pozn: tehdy vyradil sve rivaly i diky dobre znamosti). Výroba probíhala v Iževské zbrojovce „Motozavod“. Vyrobeno bylo přibližně 70 miliónů kusů AK-47, z čehož přibližně polovina byla vyrobena v Rusku.

Generálmajor M. T. Kalašnikov získal roku 1971 titul doktor technických věd a několik období byl poslancem Nejvyššího sovětu SSSR(*). Nyní je na penzi v Iževsku, kde mu bylo uděleno čestné občanství. Nadále však aktivně spolupracuje s Iževskou zbrojovkou, kde pracuje také jeho syn Viktor. Dále působí jako konzultant firem Rosvooruženije a Rosobornexport.

                                                                                                                                                                  zdroj: Wikipedia

 

Dalsi zpravy jsou v rubice Aktuality

 

 

  "Otec a syn"